Hlavní pilíře důvěryhodného státu

V pandemické době je pozornost veřejnosti upřena především k opatřením proti šíření nákazy. Mnohem méně myslíme na to, co bude, až to opadne. Bude to ještě nějakou dobu trvat, ale stane se tak stejně, jako tolikrát v historii.

A nastane den nový a budeme zase řešit běžné věci bez roušky a dezinfekce. A jednou z nich bude zájem, aby věci veřejné opět fungovaly, jak mají. Je v podstatě jedno, která strana bude vládní a která opoziční, určité problémy budou muset řešit stejně. Existují části politických programů, které mají své místo na slunci, jen když je u moci ta a ne jiná strana (jako třeba různé bohaté sociální programy, pokud je v čele levice, nebo genderové zákony, pokud by byla u moci globální liberální partaj). A pak jsou jiné, které tam jsou vždycky. Musí tam být. Musí, i když popravdě jsou občas jen drobným písmem dole na stranických programech.

To jsou ty zákony, které nám umožňují, abychom žili slušný život, s rovnou páteří a bez obav z budoucnosti, protože když je z programu vyškrtáte, nebudete mít co jist, kde bydlet, budete se bát vyjít na ulici anebo budete mít problémy i s obyčejným životem v obyčejném domě.

Pro mě z toho vychází následujících nenahraditelných několik oblastí; skutečných pilířů rozumného a spravedlivě řízeného státu. Jsou tam od nepaměti, nejspíše už od dob Imperia Romana. Jde o zásadní politický program, bez kterého nemůže žádný demokratický stát dobře fungovat.

Paradoxně přesto nemám pocit, že by se jim v médiích či v diskuzích dával větší význam. nejspíš proto, že co je nejvíc na očích, je nejméně viditelné. Zdá se nám samozřejmé a začne nám to chybět, až když o to přijdeme. Jako o tu sůl v pohádce.

A toto jsou ty pilíře:

  1. Zemědělství
  2. Školství
  3. Bezpečnost

Zpět

O čem se dále nedočtete

Zobrazit všechny kauzy