(CZ)
Tomáš Pekař (*2003, Prostějov) je vizuální umělec působící v Olomouci a Brně. Ve své tvorbě se zaměřuje na médium kresby a malby s přesahy do prostorového vyjádření. Dlouhodobě se věnuje žánru portrétu a lidské figuře, skrze něž zkoumá sociální vazby, historickou paměť i osobní podstatu člověka. Ve svých pracích integruje princip parafráze a odkazuje k událostem moderních dějin. Je absolventem výtvarné tvorby na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a v současnosti pokračuje ve studiu v ateliéru Malba 2 na Fakultě výtvarných umění v Brně (FaVU VUT).
Představený cyklus odráží napětí v tváři olomouckého arcibiskupa Josefa Karla Matochy, který byl komunistickým režimem izolován od veřejnosti a držen v nuceném ústraní. Podobizny jsou bojištěm mezi duchovní spásou a nevyhnutelným přijetím faktu, že člověk ztrácí plnou svobodu. Stažení se do sebe sice zpočátku funguje jako projev vnitřní stability a víry, v prostředí bez přicházející pomoci však vede k postupnému a úplnému zhroucení ve světě, kterému již nelze porozumět. Příběh arcibiskupa Matochy připomíná, že kořeny evropské identity spočívají nejen v křesťanském a kulturním dědictví, ale také v odvaze hájit lidskou důstojnost, svobodu svědomí a duchovní hodnoty i v dobách, kdy jsou vystaveny nejtvrdším zkouškám.
(EN)
Tomáš Pekař (*2003, Prostějov) is a visual artist based in Olomouc and Brno. His work focuses primarily on drawing and painting, with extensions into spatial expression. He long-term explores the genre of portraiture and the human figure to examine social connections, historical memory, and the core of human identity. His practice integrates paraphrasing and references to modern historical events. He is a graduate of Art Education at Palacký University in Olomouc and currently studies at the Painting 2 studio at the Faculty of Fine Arts in Brno (FaVU VUT).
The cycle reflects the tension in the face of Josef Karel Matocha, Archbishop of Olomouc, who was isolated from the public and kept in forced seclusion by the Communist regime. The portraits are a battlefield between spiritual salvation and the inevitable acceptance of the fact that one loses full freedom. While retreating inward initially functions as a manifestation of inner stability and faith, without any help arriving it ultimately leads to a gradual and complete collapse within a world that can no longer be understood. The story of Archbishop Matocha reminds us that European identity is grounded not only in Christian and cultural heritage, but also in the courage to defend human dignity, freedom of conscience, and spiritual values, even in the most difficult times.