(CZ)
Tomáš Grmela (*1993) je olomoucký fotograf věnující se profesionální fotografii už téměř deset let. Specializuje se především na svatby, neboť rád zachycuje opravdové emoce, jedinečné okamžiky a příběhy, ke kterým se lidé mohou s radostí vracet i po letech, nicméně se věnuje třeba i produktové fotografii. I když to díky jeho dvoumetrové výšce vypadalo, že z něj jednou bude profesionální basketbalista, jeho cesty vedly trochu jiným směrem. Basketbalový míč nakonec vyměnil za foťák, k osmnáctým narozeninám si přál svou první zrcadlovku a už tehdy vytušil, že focení pro něj nebude jen obyčejným koníčkem. V období maturity a později i během vysoké školy šlo focení trochu stranou, ale postupně si uvědomil, že právě fotografování mu dává možnost zastavit čas, všímat si detailů, které by jinak snadno unikly, a zachytit okamžiky, k nimž se člověk může kdykoliv vrátit. Kouzlo okamžiku a možnost prožít ho znovu prostřednictvím snímku, jež ona sám zachytí, je příčinou, že se mu fotografování stalou nejen vášní, ale i obživou.
Hanácká krojovaná svatba je setkáním tradice, která přetrvává, a současnosti, která se neustále proměňuje. Barevné kroje, lidové zvyky a slavnostní okamžiky v sobě nesou příběh generací, zatímco lidé, kteří je dnes oblékají, dávají těmto tradicím nový život a význam. Autorovy fotografie zachycují právě toto propojení. Prostor, kde se minulost přirozeně potkává s přítomností, kde se tradice nestávají překážkou rozmanitosti, ale jejím pevným bodem. Smyslem je tedy ukázat, že tradice a pluralita nemusí stát proti sobě. Naopak – právě v jejich propojení vzniká prostor, kde může minulost přirozeně žít v přítomnosti.
(EN)
Tomáš Grmela (*1993) is a photographer based in Olomouc who has been working professionally for nearly ten years. He specializes primarily in wedding photography, driven by a passion for capturing genuine emotions, unique moments, and stories that people can look back on with joy even years later. His work also includes product photography.
Although his height of two metres once suggested that he might become a professional basketball player, his path ultimately led him in a different direction. He eventually traded his basketball for a camera and asked for his first DSLR for his eighteenth birthday. Even then, he sensed that photography would become more than just a hobby. During his final years of secondary school and later at university, photography took a back seat for a while. Over time, however, he came to realize that photography offered him the opportunity to stop time, notice details that might otherwise go unnoticed, and capture moments to which people can return at any time. It is the magic of a moment and the possibility of reliving it through an image he has captured that have made photography not only his passion but also his livelihood.
A traditional Haná wedding is a meeting point between enduring traditions and an ever-changing present. Colourful folk costumes, traditional customs, and ceremonial moments carry the stories of generations, while the people who wear these costumes today breathe new life and meaning into these traditions. The photographer’s images capture precisely this connection: a space where the past naturally meets the present, and where traditions do not stand in the way of diversity but instead provide a firm foundation for it. The aim is to show that tradition and plurality need not be in opposition. On the contrary, it is through their interplay that a space emerges in which the past can naturally live on in the present.